1) Viděla jsem Hobita
A nedokážu si na něj udělat pořádný názor.
A nedokážu si na něj udělat pořádný názor.
- Thorin pokaždé, když se usmívá. Bod nahoru.
- Thorin pokaždé, když se neusmívá. Bod dolů.
- Pokračující romance mezi trpaslíkem a elfkou. Pět bodů dolů. Někdo by měl Peterovi konečně vysvětlit, že když je muž menší, NIKDY to nebude fungovat.
- Thranduil boří mýtus, že světlé vlasy a tmavé obočí nejdou dohromady. To dělá deset bodů za odvahu.
- Jeden bod za Alfridova prsa a tu hlášku s korzetem.
- Patnáct bodů dolů za jeho zuby.
- Legolas vypadá míň opuchle než ve dvojce. Asi zhubnul. Tři body nahoru!
- Počet scén, ve kterých si Luke Evans sundá košili: 0. Padesát bodů dolů. (mimochodem jediný důvod, proč stojí za to vidět Drákulu)
- Bilbova chodidla jsou za deset bodů. Vedle něj si každá žena musí připadat jako Popelka, což já se svou velikostí 40 dokážu ocenit.
- Chudák Elrond už má nejlepší léta za sebou. Vypadá, že se co nevidět rozteče. Nemám sílu mu za to ubrat jediný bod.
Zkrátka:
lepší než dvojka, horší než jednička.
2) Konečně jsem se rozhodla, na
jaké obory se budu hlásit
Snad už je to definitivní. Nebudu vás napínat a vyklopím to: čeština a francouzština! Což jsou dva předměty, které mi šly i bavily nejvíc... nechápu, jak mě to mohlo v oktávě nenapadnout. Vlastně chápu – když chci, umím být nepřekonatelně natvrdlá. Jako vajíčko. Co vajíčko, jako betonová zeď.
Snad už je to definitivní. Nebudu vás napínat a vyklopím to: čeština a francouzština! Což jsou dva předměty, které mi šly i bavily nejvíc... nechápu, jak mě to mohlo v oktávě nenapadnout. Vlastně chápu – když chci, umím být nepřekonatelně natvrdlá. Jako vajíčko. Co vajíčko, jako betonová zeď.
3) Píšu
Zrodil se mi v hlavě nápad na dokonalý psychologický román!
Hahaha, dělám si legraci. Píšu kraviny. Prostě si sednu a bez přemýšlení sepisuju, co mi přijde na mozek. Pak si to čtu a směju se, jak je to debilní. Perfektní terapie!
Zrodil se mi v hlavě nápad na dokonalý psychologický román!
Hahaha, dělám si legraci. Píšu kraviny. Prostě si sednu a bez přemýšlení sepisuju, co mi přijde na mozek. Pak si to čtu a směju se, jak je to debilní. Perfektní terapie!
4) K Vánocům jsem dostala samé
růžové dárky
Téměř. Až na tvářenku, ta je broskvová (růžových už mám pět) Když už jsme u toho, prozradím vám svůj nejtajnější kosmetický trik: čím unaveněji vypadáš, tím zářivěji si nalič tváře. Praktikuju to několik let. Teda ne že by to vždycky fungovalo – občas vypadám jako klaun. Což mi kupodivu nevadí (asi stárnu)
Téměř. Až na tvářenku, ta je broskvová (růžových už mám pět) Když už jsme u toho, prozradím vám svůj nejtajnější kosmetický trik: čím unaveněji vypadáš, tím zářivěji si nalič tváře. Praktikuju to několik let. Teda ne že by to vždycky fungovalo – občas vypadám jako klaun. Což mi kupodivu nevadí (asi stárnu)
5) Statečně bojuju s jídlem
No...ne zas tak
statečně. Zvládla jsem kachnu s knedlíkem, ale pak jsem byla tři
hodiny v kómatu. Vánočka mě pořád stresuje. Mamka je letos
dělala natřikrát. První dvě várky musela slavnostně vyhodit do
popelnice, protože jsme koupili vadné balení cukru - byl namíchaný
se solí nebo nějakým podobným svinstvem. Tak okamžitě psala na
potravinářskou komisi a do fabriky, a jako odškodnění nám
nabídli asi deset nových pytlíků. A tajemný kufřík s bůhvíčím,
který odmítla přijmout. Doteď nevím, co v něm bylo. Bomba,
peníze, další cukr.... lhala bych, kdybych řekla, že mi to nedá
spát, ale stejně mě to
zajímá.
6)
A mám se bezvadně. Tečka.
Žádné komentáře:
Okomentovat